Jak správně vybrat ATS – automatický záložní zdroj?

Při nečekaném výpadku elektrického proudu v nemocnicích, datových centrech, výtahových systémech, firmách nebo domácnostech je zapotřebí "nahodit" záložní zdroj, který zajistí, že kriticky důležité přístroje a zařízení budou i nadále fungovat. Jak ale takový náhradní zdroj vybrat?

 

Nejprve krátce k názvosloví. Záložním zdrojům se často říká také záložní agregáty, záložní generátory nebo záložní elektrocentrály. Nenechte se zmást – vždycky jde o jeden a tentýž přístroj. Zařízení, které dodává do sítě elektrickou energii ve chvíli, kdy dojde k výpadku.

 

Jednofázový nebo třífázový?

 

Záložní zdroje se stejně jako klasické elektrocentrály prodávají v jednofázovém a třífázovém provedení.

 

Před výběrem zdroje si sepište seznam všech přístrojů, které jsou pro vás kriticky důležité a i při výpadku proudu musí bezpodmínečně zůstat v provozu. Jestliže se na seznamu objeví třífázové zařízení (400V), pak si musíte pořídit třífázový zdroj. V opačném případě vám stačí jednofázový.

 

U třífázových agregátů si dávejte pozor, aby poskytovaly dostatečný výkon na jedné fázi. Jednofázové spotřebiče totiž nedokážou využít celého potenciálu elektrocentrály a berou si proud jenom z jedné fáze. Pokud ovšem nezálohujete rovnou celý rozvaděč, který rozdělí třífázový výkon do jednotlivých fází/okruhů.

 

Automatické nebo manuální spouštění?

 

Záložní generátory můžete spouštět ručně anebo si pořídit automatiku ATS, která se při zjištěném výpadku proudu startuje automaticky.

 

Jestliže si chcete pořídit záložní zdroj s ručním startem, musíte mít před rozvaděčem třípólový přepínač síť-0-generátor, který zaručuje, že se síť a záložní zdroj nikdy „nepotkají“. Při výpadku pak tento přepínač ručně přepnete do polohy „generátor“.

 

Následně ještě musíte zapnout samotnou elektrocentrálu, obvykle pomocí klíčku nebo startovací šňůry. Právě toto je největší nevýhoda ručního startování – od výpadku proudu k nastartování zdroje často uplyne i několik minut, což je pro řadu přístrojů (např. v nemocnicích) kritické.

 

Oproti tomu ATS stanice (Automatic Transfer Switchers) rozpoznávají výpadek proudu automaticky. Jakmile zjistí, že jde o skutečný výpadek, a nikoliv jen krátkodobé zakolísání v síti, samy se nastartují. Od výpadku proudu k jejich nastartování obvykle uplyne jen několik desítek sekund.

 

Novější modely ATS navíc ani nemusíte kontrolovat. Ještě před pár lety všichni výrobci doporučovali provádět u ATS pravidelné zkušební starty pro kontrolu připravenosti systému. Dnešní generátory ale tyto zkušební (profylaktické) starty provádějí automaticky, bez vašeho vědomí.

 

Nové modely ATS s řídící jednotkou AT207 a GSM modulem vás navíc o výsledcích zkušebních startů, aktuálním stavu či nutných startech informují prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu.

 

                

 

Jaký výkon budete potřebovat?

 

Výkon záložních agregátů výrobci udávají v kVA, které si sami snadno přepočtete na kW. U jednofázových elektrocentrál jde o zjednodušený přepočet 1 kVA = 1 kWh, u třífázových kvůli účiníku počítejte s tím, že 1 kVA = 0,8 kW.

 

Potřebný výkon záložního zdroje spočítejte součtem příkonů všech zařízení, která jsou pro vás kriticky důležitá a musí během výpadku zůstat v provozu. K výslednému číslu přičtěte 10-20% výkonovou rezervu. Dávejte ale pozor, protože při výpočtu potřebného výkonu záleží i na typu spotřebičů.

 

U některých spotřebičů totiž není požadovaný příkon konstantní. Jde o indukční, kapacitní a další přístroje s tvrdým rozběhem, které při startu elektromotoru vyžadují až 5x více, než mají napsáno na štítku. Jedná se třeba o ledničky, kompresory nebo čerpadla – pokud chcete napájet i tyto spotřebiče, musí být výkonová rezerva zdroje mnohem vyšší. Řádově ve stovkách procent.

 

Běžnému rodinnému domu přesto stačí záložní agregát o výkonu cca 6-8 kVA. Ještě jednou totiž zdůrazňujeme, že při výpadku je potřeba napájet jen zařízení kriticky důležitá, nikoliv všechna. Pro tyto účely je dobré, když s variantou záložního zdroje počítáte už při budování elektroinstalace a vytvoříte si tzv. záložní okruh, na který připojíte všechny důležité spotřebiče a záložní generátor.

 

Datová centra, nemocnice a velké firmy již budou potřebovat zdroj mnohem výkonnější, například česká firma MEDVED nabízí ATS o celkovém provozním výkonu až 25 kVa. Takové zařízení už pokryje potřeby vetšího rozsahu.

 

Jak je to s regulací napětí?

 

U ATS bývá běžné, že s jejich pomocí napájíte přístroje citlivé na kolísání napětí. Je proto dobré vybírat přístroje s AVR (Automatic Voltage Regulator), což zaručuje, že napětí elektrocentrály bude kolísat v maximálním rozmezí +/- 2 %.

 

Záložní elektrocentrála bez AVR má výkyvy napětí několikanásobně vyšší, což je například pro počítače nebo jemnou elektroniku nežádoucí. A jen pro srovnání – v běžné rozvodné sítí napětí kolísá v rozmezí +/- 8 %.

 

Jaký zvolit motor?

 

Většina záložních agregátů se prodává s benzínovým nebo dieselovým motorem. A za nás rozhodně doporučujeme benzínové.

 

Benzínové motory jsou levné na pořízení i provoz a navíc mají dostupný a jednoduchý servis. Dieselové motory mají sice nižší spotřebu, ale jejich pořizovací cena bývá až dvojnásobná (alespoň u těch kvalitnějších). A jelikož záskoková automatika nebývá v provozu příliš často, v úspoře na provozu se vám vysoká pořizovací cena nejspíš nikdy nevrátí.

 

Dívejte se také na výrobce motoru, ze zkušeností doporučujeme především HONDU, Briggs & Stratton nebo Vanguard. Jsou to spolehliví výrobci, kteří u nás mají lehce dostupný servis.

 

Kam ATS umístit?

 

Záložní generátory nejčastěji umisťujeme do garáže, skladu nebo sklepa. V takovém případě musíte odvádět zplodiny – pomocí kvalitního odvětrávání, vyvedením výfuku mimo hlavní prostor nebo vytvořením nuceného odtahu ventilátorem.

 

 

Další možností je umístit agregát ven, kde vás nebude rušit hlukem ani zplodinami. V takovém případě ho ale dejte pod přístřešek, abyste ho ochránili před větrem, sněhem a deštěm.

 

 

 

 

Zobrazit automatické záložní zdroje ATS